Ohayo mina :D tak povídka na přání pro Alenku. Tohle byl těžký oříšek napsat protože ona sama píše užasné povídky na tenhle pár :) Snad se jí to bude líbit. A teď něco k povídce.. celé je to psané z Izayova pohledu :D
Pár: Shizuo x Izaya
Anime: Durarara!!!
Přístupnost: 18+
Znuděně ležím doma a přemítám nad každodenním telefonátem. "Lidé jsou zajímavý." zašklebím se a vytáhnu telefon. Mám ještě čas a tak se rozhodnu poškádlit svého "kamaráda." Vyskočím na nohy a obleču si svojí oblíbenou bundu z kožíškem a vyrazím do města, ale nikde tu obludu nevidím. Po hodině mě to přestane bavit a sednu si na jeden billboard. Hraju si z nožíkem a nakonec zahlédnu toho kterého hledám. "Shizu-chan!" zavolám na něj s úšklebkem. Vidím jak rudne a rozběhne se ke mně s hrdelním výkřikem. "IZAYOOOO!" Vytrhne dopravní značku a chce jí po mě hodit. Ladně se jí vyhnu a zasměju. "Copak Shizu-chan? Nějak blbě míříš." vypláznu na něj jazyk a začnu utíkat. Hodí po mě nějaké značky, automaty ale nikdy se netrefí. Začínám si myslet že to tak blbě hází schválně. Zastavím se a vypláznu na něj jazyk. Kouknu na telefon a nepatrně se usměju. "Promiň Shizu-Chan. Už nemám čas na to abych si s tebou hrál. Papa." mávnu a ztratím se v davu. Slyším už jenom výkřik mého jména. Spokojeně se šklebím a jdu domů. Cestou nakoupím a doma uvařím těstoviny s kuřecím masem. Najím se a lehnu do postele. S usměvem čekám až se rozezvoní telefon, ale dlouho se nic neděje. Nakonec usnu. Kolem druhé ráno se rozezvoní telefon. "Prosím." řeknu rozespale. "Ahoj Ori." ozve se známý hlas z telefonu. "Hi-chan." řeknu uplně probuzeně. "Proč voláš tak pozdě v noci? Stalo se něco?" vyptávám se starostlivě až je to pro mě nepřirozené, ale tenhle kluk mi tolikrát zvedl náladu. "Ale jedna odporná veš mě zase naštvala. Omlouvám se." řekne potichu a mě ztuhne krev v žilách. "Jak se jmenuješ Hi-chan. Přezdívka už mi nestačí." řeknu trochu přepadle. Bojím se zjistit kdo to je. "Vážně chceš znát mé jméno? Nebudeš se bát?" slyším jak si hlasitě povzdechl. "Ano chci." řeknu přesvědčivě. Potřebuji mít jistotu že to není Shizu-chan. "Tak dobrá. Mé pravé jméno je Shizuo Heiwajima." vypadne z něj a já celý zmrznu. "Shizu…o" vykoktám. Už jsem chtěl říct tu hloupou přezdívku. "Bojíš se?" zeptá se potichu. "Ne..musím končit. Zatím Shizuo." položím to rychle a koukám na telefon. Nedokážu tomu uvěřit a z tváře mi zmizí typický úšklebek ani arogantní výraz tam není. Přijdu si jako by se můj dokonalý svět zbortil jak domeček z karet. Jak hadrová panenka bezduše se obleču a jdu do nočních uliček města. Bloudím a nevnímám okolí. Nevšimnu si ani velkého rusa. "Izaya-kun. Co je s tebou?" promluví Simon typickým přízvukem. Jen mávnu rukou a jdu dál. Dojdu k rozpadlému baráku a sednu si na jeho střechu. V ruce si hraju s nožíkem a nakonec se stejně několikrát říznu do zápěstí. Když začne pršet koukám na černé nebe. Nehnu se odtud celý den, takže promoknu až na kost. Večer se mi znovu rozezvoní telefon. "Prosím." řeknu mrtvolným hlasem. "Ori..kde jsi? Chci tě vidět." řekne zoufale Shizu-chan. "Ve staré továrně." položím telefon a na hlavu si dám kapuci s kožíškem. Nehodlám se bránit jeho vzteku. Netrvá to ani půl hodiny, než zaslechnu hluk. "Shizu-chan nahoře." zavolám. Je mi to už jedno. "Izayo? Co tu děláš? Kde je Ori?" vysype tři otázky najednou. "Před tebou." sklopím hlavou. Rozběhne se proti mně a přitiskne ke zdi. "Nelži! Co jsi mu udělal?!" zavrčí mi do tváře. Pořád se tvářím jak mrtvola. "Orihara…zapomněl jsi? Je to mé přímení. Ori..zkratka." řeknu potichu. Pustí ze mě ruku a odstoupí dál. Nevěřícně se na mě kouká a já raději koukám stranou. "Koukni se na mě." zavrčí. Zavrtím hlavou a pořád koukám stranou. "Koukni se na mě Izayo!" křikne. Leknu se ho a podívám se mu do tváře. Nevidím v ní vztek ale starost. Nechápu to. "Proč jsi to udělal?" špitne a chytne mě za ruku. Lehce zčervenám, když roztrhne svojí bílou košili a obváže mé zápěstí. "Proč?" dostanu ze sebe jen. "Proč asi? Tak jsi to ty.. No a? Ty jsi taky nevěděl že voláš se mnou. Ukázal jsi mi že umíš být i jiný, než arogantní a namyšený fracek." usměje se a já zčervenám. Koukám se na něj teď jinak. "Hmm…Shizu-chan…je mi zima." zachvěju se. Natáhne ke mně ruce a přivine si mě k sobě. "Půjdeme ke mně." políbí mě na rty. Tváře naberou daleko červenější nádech. Shizuo se nad tím asi baví, takže mě vezme do náruče a nese k sobě. Cestou usnu, takže nevidím jak se Shizu-chan spokojeně usmívá a lidi kolem panikaří, protože si myslí že jsem mrtvej. Probudím se až ve velké posteli, jenom v bílé košili. Posadím se a vdechnu Shizuovo vůni. Postavím se na nohy a jdu se podívat kolem. "Shizu-chan?" zavolám potichu a nakonec ho najdu v kuchyni. Přejdu potichu k němu a bafnu na něj. Na tváři mám typický úšklebek ale oči mi jiskří. "Veš bude vždycky vší." zadrmolí si pro sebe. "A obluda obludou." odseknu mu a vypláznu jazyk. Vypne sporák a rozejde se ke mně. "Chceš ukázat jak moc velká jsem obluda?" nebezpečně se usměje a obejme mě kolem pasu tak abych se nemohl hnout. Sehne se ke mně a začne mě dravě líbat na rty. Rudnu a nechám se odstrkat k posteli. Položí mě a opatrně rty přejede na krk. Zakloním hlavu dozadu, když vsaje kůži a polaská jí jazykem. Zdržuje se tím dlouho, ale stejně se přesune k uchu, které olízne a zatahá za ušní lalůček. Vrátí se ke krku a začne rozepínat košili. Když jí sundá uvědomím si že to měl v plánu, protože na sobě nemám ani boxerky. "Shizu-chan!" zasténám když si vezme do úst jednu bradavku a druhou mne prsty. Po páteři mi běhá mráz a jistá partie se hlásí o pozornost. I Shizu-chan si toho všimne a rty posouvá dolů, ale nedává si na čas. Pomalu sjíždí rty níž a každé nově objevené místečko musí polaskat jazykem. Už z toho dočista šílím. Je pro mě vysvobození když mě pohltí do úst. Táhle zasténám a pohnu se proti němu. "Shizu-chan." sténám jeho jméno. Pohybuje hlavou pomalu. Cítím jak na špičce kmitá jazykem a znovu si mě bere hluboko do úst. Ve stejnou chvíli do mě vnikne prvním prstem. Polekám se a stáhnu. "V klidu Izí." řekne a znovu začne pohybovat hlavou. Jednou rukou mě pohladí na boku a pohne prstem. Vydýchávám tu plnost a uvolním se. Netrvá dlouho a přidá druhý, třetí a pro jistotu čtvrtý. "Shizu-chan…to stačí..chci tě." řeknu udýchaně. Kývne hlavou a vytáhne ze mě prsty. Rychle se vysvlékne a přiloží špičku penisu k mé dírce a pomalu začne vnikat. Bolí to ale snažím se uvolnit. Asi si toho všimne protože mě začne líbat a hladit na boku. Pomalu do mě vnikne až po kořen a počká až se uvolním. Pohnu se proti němu. Pochopí mé pozvání a pomalu se rozpohybuje. Bolest se změní ve slast a hlasitě sténám. Shizuo se změní v dravce a přiráží do mě jak smyslů zbavený. Sténám jeho jméno a když mě začne honit v tempu přírazů netrvá to dlouho a udělám se na své bříško. Shizuo ještě párkrát přirazí a cítím jeho sperma v sobě. Svalí se vedle mě a obejme jako něco cenného. "Ty Shizu-chan…miluju tě." políbím jej celý rudý. "I já tebe Izí." rozcuchá mi vlasy a oba spokojeně usneme.
Ráno se probudím sám ve svém bytě sám a s nepříjemnou vlhkostí v kalhotách. Sen? Co? Pomyslím si a koukám zmateně kolem. To si ze mě dělají dobrý den? Ptám se sám sebe v duchu a zbytek dne jsem naštvaný, ale nic nevysvětlí bolest v oblasti boků. Tak byl to sen nebo ne?

Žádné komentáře:
Okomentovat