Yuki mi je poslušně vedle nohy. Jdeme rovnou do sídla.
“Nikolasi co tu děláš?” optá se vyjeveně Yuu.
“Chci znát pravdu.” křiknu naštvaně. V hlavě mám kvůli nim guláš.
“Tak pojď ke mě. Nebudeme to probírat na chodbě.” povzdechne si Yuu. Jdu s ním k němu. Yuki nervozně ťapká.
“Posaď se.” řekne jen co vejdeme k němu, ale já furt naštvaně stojím.
“Mluv Yuu! Kde je Jay? Proč odešel? “ začnu hystericky křičet.
“Niki nevím kde teď je ani kdy se vrátí, ale proč odešel? Jsi opravdu hloupý?” spustí na mě, takže se ještě víc bojím.
“Ale já to nechápu. Je to snad má vina?” řeknu už se slzami v očích.
“Ano je .” ozve se od dveří.
“Maiku!” okřikne jej Yuu.
“Je to pravda! Jay jím byl tak zaslepený, že se málem nechal zabít!” začne křičet Maik. Všichni moc křičí. Nevím co se děje. Koukám z jednoho na druhého.
“Jak to myslíte?” kíknu vzlykavě. Yuki se mi otře o nohu jako by mě chtěl podržet.
“Prostě tě miluje idiote, ale ty to nevidíš a on ti to neřekne, protože jsi malý a hloupý.” Vyjde na mě Maik. Yuki začne vrčet a stoupne si předemne. Spadnu na kolena a začnu opravdu brečet. Hrozně to bolí. To pomyšlení že je to má chyba.
“Není to pravda. Nemuže.” vzlykám.
“Dík Maiku, ty jsi tomu dal.” povzdechne si Yuu. Cítím jak do mě Yuki drká, ale pak začne vrčet na Maika.
“Yuki klid.” obejmu vlče a fňukám mu do srsti.
“Niki on se vrátí.” pohladí mě Yuu po vlasech.
“Proč mi to neřekl sám?” vzlyknu a popotáhnu.
“Protože jsi malý a nechtěl aby jsi ho nenáviděl” snaží se to nějak vysvětlit.
“Ale já ho mám rád. Mám hor kruci rád. Ne asi tak jako on mě ale chci ho doma. Ať se vrátí.” vzlykám a nedokážu přestat.
“Vrátí se. Neboj.” snaží se mě uklidnit. Jen na Yuua kouknu a kývnu.
“Jdi domů. Musíš se vyspat.”zvedne mě, takže jsem donucen pustit Yukiho.
“A kde jsi sebral to vlče?” optá se opatrně.
“Našel. Byl sám a vlčice nikde, kdyby byla poblíž nešel by semnou.” setřu si slzy.
“Tak jděte.” popožene mě Yuu. Kývnu a s Yukim po boku odejdu ze sídla. Touláme se ještě po městě než dorazíme domů. už z dáli vidím Eriku stát u dveří.
“Niki proč pláčeš?” zeptá se jen co k ní dojdu. Chce mi asi setřít slzy ale já ucuknu.
“Protože je to má vina. Byl jsem tak slepý a tolik ho zraňoval chápeš?” odemknu byt a jdu rovnou na balkon. Jay tam nechává cigarety, takže si hned zapálí.
“Niki víš že by jsi neměl” povzdechne si Eri.
“To je mi teď momentálně upřímně jedno.” zavrčím. Yuki mi leží u nohou a hlídá si mě. Erika ke mě přijde a obejme mě.
“Nesahej na mě Eri. Já teď nevím jak se mám chovat.” povzdechnu si a popotáhnu z cigarety.
“Niki co ti řekli?” stoupne si předemne.
“Co? Vážně Eri? To že je gay a navíc zamilovaný do mě, takže odešel kvůli mě! Protože nechtěl abych ho nenáviděl, ale já nic z toho neviděl.” vyjeknu už naštvaně. Je toho na mě nějak moc.
“Ale to je zvrácené Niki. Jsi o dost mladší a on tě vychoval…” chce mluvit dál, ale já jí zarazím.
“Eriko dost! Jay je skvělí člověk, pokud ho chceš hanit tak ale né předemnou.” začnu na ní křičet. Ona odešla a jako každá ženská nezapomněla prásknout všemi dveřmi, které potkala.
Ten týden jsem nešel do školy a s Yukim jsme se ho snažili najít,ale nic. Jako by se nad ním slehla zem. Bylo to šílené. Maik a Yuu mi hodně pomáhali a vytrénovali ze mě lovce. Za tu dobu co jsem byl pod jejich dohledem došlo mi plno věcí. Hodně jsem se změnil. Vlasy jsem si obarvil na bílo a nechal povyrůst. Yuki mi vyrostl v krásného, silného vlka. Uběhne rok a my se vracíme z mise. Jdu zrovna za Yuuem, ale na chodbě potkám člověka na kterého jsem celých dlouhých 12 měsíců čekal. To co vidím v jeho náruči mě zarazí.
Nový vzhled Nikolase


Super
OdpovědětVymazatDěkuju :3
Vymazat